Výroční zpráva Městské knihovny ve Volyni roku 2007

Babí léto a podzim ve volyňské knihovně

Prázdniny, zvláště jejich poslední týdny, uběhly svým tradičně zběsilým tempem a už je tu zas školní rok s časným vstáváním, plnými autobusy a nočními děsy z nenapsaných úkolů. V každé knihovně to znamená návrat k letně neredukované půjčovní době, nárůst kopírovacích služeb (vždyť kdo by se v 3. tisíciletí opisoval se sešity, taháky a maturitními otázkami!), prudké zvýšení požadavků na meziknihovní výpůjční službu, a také exkurze prvních ročníků středních škol. Nejinak je tomu po celá léta i ve Volyni. Středoškolští zelenáči jsou svými školami na dvouhodinovou lekci do knihovny vysíláni hned v prvních školních dnech. Čím dříve zjistí, jaké možnosti mají, jakým pomocníkem při studiu jim knihovna, k níž ve Volyni vedou téměř všechny cesty, může být, jaká jsou jejich práva a povinnosti, tím snáz se jim bude zvládat šok z přestupu z předprázdninových dětských střevíčků do polobotek dospívajících.

I v čase, kdy absence domácího internetu je spíše výjimkou než pravidlem, totiž zůstávají knihovny nezastupitelným zdrojem informací a stejnou měrou i zprostředkovatelem výletů do jiných životů a světů na stránkách knih a časopisů. Orientovat se v přemíře tiskovin, informační záplavě, agresivní reklamě, převlečené za seriózní sdělení, najít v knihovně rychle tu správnou knihu a v té správné knize rychle tu správnou informaci (a najít tu svoji správnou knihovnu!), to je přece prvním krokem k úspěšnému studiu. Středoškolští a vysokoškolští studenti tvoří ve volyňské knihovně přibližně jednu třetinu uživatelů. Každoročně počátkem září pro ně připravujeme kolem deseti dvouhodinových knihovnicko-informatických lekcí (podle počtu 1. ročníků obou zdejších středních škol).

Knihovnám je v celém Česku věnován druhý říjnový týden. Mottem letošního Týdne knihoven je Knihovny – rodinné stříbro. Vychází z potřeby, rodinné stříbro nejen vlastnit (ač ani to není samozřejmostí), ale o rodinné stříbro se i náležitě starat (např.: …postavit rychle a dobře novou Národní knihovnu, podporovat knihovny dobré a oživovat ty méně dobré, nedopouštět se rušení knihoven, nereorganizovat knihovny, které vykazují velmi dobrou činnost,..) Zamyslet nad tím by se měli nejen knihovníci a informační pracovníci, ti to ostatně dělají téměř nepřetržitě, ale i zřizovatelé knihoven (v případě veřejných knihoven tedy převážně obce a města). Na polovinu října plánujeme ve volyňské knihovně besedu s Lenkou Roskovou, koordinátorkou z Humanistického centra Narovinu.

Je to občanské sdružení, které vzniklo v roce 1995 z iniciativy členů mezinárodního Humanistického hnutí. Cílem činnosti je podpora a šíření humanistických myšlenek, ochrana lidských práv, rozvoj občanské společnosti různými formami kulturně-společenské činnosti a projekty rozvojové spolupráce a výchovy. Sdružuje lidi různých vyznání, ras, kultur a věkových kategorií, kteří si přejí vytvoření lidštějšího světa – bez násilí, diskriminace a zbytečného utrpení a jsou ochotni pro to také něco udělat. Jednotlivce, kteří si uvědomují, že problémy celého dnešního světa se dotýkají nás všech a že záleží na každém z nás, jak bude vypadat budoucnost. Jedním z projektů Humanistického centra Narovinu je „Adopce afrických dětí“ – pomoc na dálku je mnohem víc než jen jednoduchá ekonomická výpomoc, neboť vytváří pouto solidarity, porozumění a vzájemné náklonnosti mezi různými národy a různými kulturami. (zdroj: www.humanistinarovinu.cz, www.adopceafrika.cz)

Besedovat budeme ve středu 15. října od 16 hodin v 1. poschodí knihovny (vchod průjezdem) Všichni se srdcem na dlani a rozumem v hrsti budou upřímně vítáni.

Přesně po roce, v polovině listopadu, se setkáme se svérázným cyklocestovatelem, autorem knihy Z Čech až na konec světa.Svatojakubskou cestou na mys Finisterre Františkem Šestákem. Tématem letošního povídání bude autorův splněný sen: "Napříč Amerikou po ROUTE 66 aneb Na kole z Los Angeles do Chicaga".

Kromě toho, a to především, se budeme věnovat knihám a našim milým zvídavým uživatelům, jichž je za dvě třetiny roku 2008 evidováno na 800. Patříte i Vy mezi ně?

23. duben - Světový den knihy a autorských práv

23. duben – symbolické datum pro literaturu, neboť tohoto dne roku 1616 zemřely takové významné osobnosti světové literatury, jimiž byli např. Miguel de Cervantes y Savendra, William Shakespeare nebo Inca Garcilaso de la Vega. Je to také datum narození a úmrtí dalších vynikajících autorů, mezi něž patří Vladimír Nabokov či Manuel Mejía Vallejo. Je proto zcela přirozené, že světová organizace UNESCO vyhlásila právě tento den Světovým dnem knihy a autorských práv. Má povzbudit každého, především pak mladé lidi k tomu, aby objevili radost a požitek z četby, ale také obnovit a zvýšit respekt k těm, kteří přispěli značnou měrou k sociálnímu a kulturnímu rozvoji humanity.

Prvotní nápad slavit tento den má svůj původ ve španělské Katalanii. 23. dubna se zde oslavuje svatý Jiří a daruje se růže každému, kdo si koupí knihu. Světový den knihy a autorských práv se slaví pravidelně od roku 1995 ve více než 100 zemích světa všech 6 kontinentů. Tradičními partnery akcí pořádaných při této příležitosti jsou spisovatelé, učitelé, školy, knihovny, zejména IFLA, masmédia a další veřejné a soukromé instituce.

A jak oslaví tento svátek volyňská knihovna?
Zájemci, kteří se zaregistrují právě v tento den, budou moci využívat služeb knihovny po dobu jednoho roku zdarma (bude prominut registrační poplatek). Uživatelé, kteří mají upomínky za nevrácené dokumenty, je mohou v tento den přinést do knihovny a nemusí platit za opožděné vrácení.

Poohlédnutí za rokem 2007 ve volyňské knihovně

Základním účelem zřízení a důvodem existence každé knihovny, malými veřejnými počínaje až po knihovny vědecké i vysokoškolské, je budování a zpřístupňování knihovního fondu. V těchto několika slovech jsou obsaženy desítky odborných činností, jejichž cílem je usnadnění cesty uživatele knihovny právě ke kýžené knize, k potřebné informaci. Tyto činnosti jsou očím veřejnosti skryty, ač právě na nich podstatně závisí úspěšnost knihovny vyjadřovaná počtem a kvalitou výpůjček, procentem uživatelů knihovny a desítkami dalších sledovaných, snadno srovnatelných ukazatelů. Knihovny se tak podle kvality provádění těchto dílčích úkonů, a samozřejmě také podle svých finančních možností, významně podílejí na kulturní a vzdělanostní úrovni místa svého působení.

Své kulturní a vzdělávací poslání doplňují také kromě jiného pořádáním akcí pro veřejnost. Nejčastější cílovou skupinou jsou děti, které ať už v rámci vyučování nebo ve volném času navštěvují besedy a autorská čtení, účastní se literárních soutěží, anket, klání ve společenských hrách. Za prvních 11 měsíců roku 2007 uspořádala volyňská knihovna 22 takových setkání pro děti a s dětmi.

Témata podvečerů s dospělými návštěvníky knihovny jsou různá – s Mgr. Hynkem Tkadlečkem jsme letos podnikli duchovní výlet do Izraele a Františkem Šestákem, autorem cestopisu Z Čech až na konec světa, zas jeli na kole Svatojakubskou cestou do Santiaga de Compostela. S černětickým rodákem, básníkem Josefem Hrubým, prožili poetickou procházku cestičkami jeho dětství a mládí ve Volyni.

Třináctý prosincový podvečer byl zasvěcen tématu dosud opomíjenému. Nesouvisel, pravda, přímo s knihovnou a knížkami, ale byl věnován problému, který se může bez vlastního zavinění týkat kohokoli z nás – životem dětí postižených Downovým syndromem (neodborný název je mongolismus) a jejich rodin, a především snahou o integraci těchto dětí do běžného života. Přednášku provedla předsedkyně o.p.s. Ovečka (www.ovecka.eu) , která sdružuje rodiny s takto postiženými dětmi, paní Jana Jarošová z Českých Budějovic, doplňovala ji asistentka této společnosti Kateřina Šimerová (pro zajímavost, absolventka zdejší průmyslovky). Na úspěšnou přednášku navazuje výstava obrazů Jiřího Šedého, mladého muže s Downovým syndromem, která je umístěna ve vstupních prostorách kina.

Knihovna během roku připravila celkem 43 kulturních a vzdělávacích akcí, a to nad rámec svého hlavního poslání, které bude po konečném zúčtování vyjádřeno docela jistě číslicí přesahující 100 000 výpůjček. Svoje služby poskytuje 37,5 hodiny týdně, takže každý zájemce má příležitost přijít.

Samozřejmostí je veřejný internet pět dnů v týdnu (od r. 2007 tři pracoviště), meziknihovní výpůjční služba, příprava knižních výstav na aktuální témata, nepřetržitá aktualizace fondu, opravy knih, kopírovací služby a další.

Volyňská knihovna má jednu pobočku, a to v Zechovicích. I zde je umístěn veřejný internet, i zde si obyvatelé obce mohou půjčovat knihy a časopisy. Je pochopitelné, že služby v tak malé obci nejsou zajišťovány denně ani kvalifikovaně, ale místní knihovna je nejen zdrojem knih a časopisů, ale i příležitostí k setkávání.

Připomínáme, že roční registrační poplatek v knihovně je 100 Kč, důchodci a studenti platí 60 Kč. Roční registrace v dětském oddělení činí 40 Kč.

Do nového roku přejeme všem čtenářům Zpravodaje, hlavně však všem milým návštěvníkům volyňské knihovny, hodně radosti.

POZOR POZOR
Tento týden budou v celé budově knihovny vyměňována okna. Proto bude v pátek 2/11 dětské oddělení otevřeno jen do 14 hodin a v pondělí 5. 11. bude zavřeno. V oddělení pro dospělé čtenáře bude zavřeno ve středu 7. a ve čtvrtek 8. listopadu.
KONEC HLÁŠENÍ

---

Navlékání korálků vzpomínek mezi provazci deště

Půlrok 2007 ve volyňské knihovně

Statistika nuda je, má však cenné údaje… Jaký tedy byl první půlrok roku 2007 statisticky?

V knihovně se od začátku roku zaregistrovalo 767 uživatelů, z toho 189 dětí. Navštívili knihovnu 5.821x a vypůjčili si 54.307 knihovních jednotek, z toho.16.480 časopisů a 239 zvukových dokumentů. 7.287 knih a časopisů si vypůjčily děti. Prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby jsme pro naše uživatele zajistili 78 výpůjček studijní literatury z jiných knihoven v České republice. Do knihovního fondu přibylo 410 svazků, 40 z nich jsme získali darem. Veřejný internet využilo 540 zájemců. Téměř stejný počet, 536, navštívilo naše webové stránky www.knihovna.volyne.info.

Pro nedostatek finančních prostředků jsme snížili stav zaměstnanců knihovny o 0,25 pracovního úvazku. Uspořádali jsme 23 kulturních a vzdělávacích akcí pro 481 návštěvníků, dvě z nich byla v úzké spolupráci s o.s. Ratejna (Odpoledne společenských her a beseda o Izraeli)

Kromě toho jsme každý čtvrtek poskytovali prostory dětského oddělení o.p.s. Attavena, společnosti, která ve Volyni od března do června zajišťovala počítačové vzdělávání maminek na mateřské dovolené. Školení sice probíhalo na staré radnici, ale v knihovně se kvalifikované chůvy staraly o děti. V rámci této služby nám v březnu Attavena zapůjčila internetové pracoviště – výkonný počítač, LCD monitor a softwarové vybavení. Smlouva o výpůjčce platí do poloviny příštího roku. Obstáli jsme v grantovém řízení VISK3-2007 Ministerstva kultury ČR – Veřejné informační služby knihoven - a počátkem prázdnin budeme realizovat náš projekt „Obnova hardware pro veřejný internet v MěK ve Volyni“. Pořídíme tak dva nové počítače včetně tiskáren pro veřejnost.

Jako každoročně jsme se přihlásili do projektu na podporu nákupu nekomerčních titulů uměleckých děl české literatury a děl literární vědy a kritiky „Česká knihovna“.

První červen, je dětí čas...

Červen patří dětem, a to nejen proto, že hned jeho první den, 1. červen, je tradičně chápán jako MEZINÁRODNÍ DEN DĚTÍ, a to již od roku 1949, kdy byl tento svátek vyhlášen. Důvodem vzniku byla snaha připomenout celému světu odpovědnost za osudy nejmladší generace. Podle psychologů by však tento den neměl být pro děti ničím výjimečným, jelikož radovat se ze života, hrát si, oslavovat, by mělo být součástí každého běžného dne.

Červen patří dětem i proto, že školního roku každým ránem ubývá, sladká vidina dvouměsíčního volna se blíží víc a víc, teď jen opravit opotřebené učebnice, nerozhodnuté známky – a adié, školo, šedesát jedna dnů o tobě nechci nic vědět.

V dětském oddělení knihovny je k začátku května registrováno 181 dětí. Vezmeme-li v úvahu, že počet žáků základní školy je v současné době poměrně nízký (358), je to uspokojivý údaj. Během března a dubna dětské oddělení volyňské knihovny navštívila každá třída mateřské a základní školy, dokonce i jedna ze tříd školy speciální. Jedná se o léty prověřený cyklus lekcí tzv. knihovnicko-informatické přípravy, kdy se děti postupně seznamují s funkcí knihovny, vznikem písma, knihy, vynálezem knihtisku, učí se knihy účelněji používat, rychle vyhledávat informace a uplatňovat je. Žáčci 1. třídy jsou pasováni na čtenáře.

Kromě těchto besed, organizovaných ve spolupráci se školami, knihovna pořádá další akce: velmi povedené bylo například (už třetí) Odpoledne společenských her, připravené s o.s. Ratejna. Každý čtvrtek se v dětské knihovně scházejí děti maminek, navštěvujících počítačový kurz pořádaný Attavenou na staré radnici (informace v předminulém čísle). I to jistě přispělo k tomu, že 10 z registrovaných čtenářů dětské knihovny jsou děti školou dosud nepovinné. Knihovna se pro ně od prvních krůčků stává naprostou samozřejmostí, a tak je velká naděje, že pěkný vztah k ní i ke knihám si uchovají i do budoucna.

Dětským dnem v knihovně je tedy ve školním roce každé pondělí, středa a pátek. Nikdo sice nedostává věcné dary, ale odměněn je vlastně každý, kdo umí v knihách objevovat nové světy.

Josef HRUBÝ – 10. května pětasedmdesátiletý

Když Josef Hrubý vydal v Plzni svou básnickou prvotinu Hudba nechce spát, vstoupil do české poezie v roce 1960 jako souputník tzv. autorů Května, jejich komorní a především reflexivní básnické poetiky. Během šedesátých let uveřejnil ještě tři další sbírky (Letokruhy mu vyšly v pražské Mladé frontě) a získal si již tehdy renomé nejvýraznější plzeňské literární osobnosti; inicioval též založení literární skupiny Červen 63, usilující v ovzduší dobové liberalizace rovněž regionálních poměrů o inspirativní tvůrčí a kulturní komunikaci s bavorskými spisovatelskými kruhy (o znovuoživení těchto kontaktů se Hrubý zasloužil v devadesátých letech), a vydávání almanachu Pramen.

Po roce 1969 však dlouho nesměl publikovat a do světa knižní kultury se vrátil až sbírkou osobité filosofické lyriky Ve jménu lásky, lodí a ryb, vydanou nedlouho před rokem 1989. Svou hojnou tvorbu ze sedmdesátých a osmdesátých let, kdy patřil k zapovězeným spisovatelům, předkládal nepočetné veřejnosti i prostřednictvím bibliofilských vydání a soukromých, často výtvarných tisků. Již první knižně vydaná sbírka z polistopadového období, Básně básně, představila zralou lyriku autorovu a potvrdila jeho příklon k meditativní, filosofické výpovědi, pro niž je ovšem stejnou měrou charakteristická ironie a vyzvedávání absurdních, někdy až nonsensových momentů a situací a podobných fenoménů lidské existence. V této i v dalších svých sbírkách se Hrubý vydává cestou rozpravy s minulostí i přítomností, ve svých poetických úvahách postupně vytváří svébytný básnický vesmír, pro nějž je charakteristické spojování plánu časového a nadčasového, symbióza předmětné konkrétnosti (k níž patří i kontemplativní verše hlásící se k tradici tzv. přírodní lyriky) s abstraktnější,nadpozemskouvizí.

Autorovo básnické vidění skutečnosti je v mnoha jeho sbírkách (například Yorick, později Znamení Býka) výrazně kultivováno výtvarným cítěním a smyslem pro akt tvoření; z tohoto porozumění pro „výtvarnost“ poezie pramení i tíhnutí Josefa Hrubého k strmosti a kontrastnosti invence a imaginace, opírající se současně o zásadu permanentní intelektualizace poezie jako o formu sepětí se sférou umění. K tomuto zájmu o intelektualizaci tvůrčího výrazu náleží i básníkovo inklinování k svérázné slovesné „autentičnosti“ v duchu postulátů Skupiny 42, k ozvláštněnosti věcného kontextu básně a obrazu, k využití nebásnické roviny jazykového sdělení. To vše v jeho textech zpravidla vyústí v polyfonické pojetí moderní poezie (a i k žánrové modifikaci, již Hrubý pojmenovává „polyphony“), jakož i k svébytné experimentálnosti, která u něho paralelně koexistuje s určujícím filosofickým, symbolickým vnímáním poslání básnictví a vůbec umělecké tvorby. Vyvrcholením tohoto oscilování Josefa Hrubého mezi klasickou poválečnou orientací na dokumentárnost a civilismus na straně jedné, tj. směřování spjatého s tradicí Skupiny 42 a Května, a úsilím o filosofické uchopení lidské existence na straně druhé, odkazující k impulsům evropského literárního existencialismu, se stala jeho sbírka Osoby. Při čtení této fenomenologicky, s výrazným filosofujícím ostřím koncipované sbírky jednou úporně pronikáme do dřeni básníkových obrazů konkrétních osob s jasnými skicami daných osudů, podruhé zase při četbě přenášíme jejich siluety, neboli zde zjevený, a tím nesporně i určující dojem z umělcem vybraných postav-modelů, jakoby na plátno nějakého konkrétního obrazu, nebo také do expresivních výřezů z čarovných záblesků básnické momentky. Co pak v naší paměti z tohoto sugestivního cyklu poetických portrétů zůstává? Je to napsáno již v názvu knihy: Osoby. Jde tedy o symbolické spojení konkrétní pozemské existence v běhu historického času s interpretací světa a civilizace coby množiny průsečíků času filosofického, jakoby nad-dějinného, reflektujícího konečnost života i věčnost jeho znovuzrození. Sbírka Krážem je z roku 2005.

Narozen 10. května 1932 v Černěticích u Volyně. Absolvoval Obchodní školu ve Vimperku, pracoval jako úředník a knihovník (ve Strakonicích a v Sušici), v letech 1959–1970 působil jako ředitel Krajské lidové knihovny v Plzni, po nuceném odchodu byl zaměstnán v Krajském středisku státní památkové péče v Plzni. Zakládající člen plzeňské literární skupiny Červen 63. Po roce 1989 v Plzni inicioval vznik regionálního Střediska západočeských spisovatelů. Laureát Ceny Bohumila Polana.

V květnu 2007 autorovi vyšla sbírka Volyně a jiné krátké řádky, inspirována místem, které básník považuje za své skutečné rodiště.

V současné době jednáme s básníkem Josefem Hrubým o možnosti, uspořádat ve Volyni besedu spojenou se vzpomináním a autorským čtením. S datem a místem budete včas seznámeni.

Literáti, psavci, nechte svá díla vydělávat

Literární noviny vyhlašují 2. ročník literární soutěže Povídka roku 2007. Soutěž bude probíhat ve dvanácti kolech. Vítězové z jednotlivých kol postoupí do finále, ze kterého začátkem příštího vzejde celkový vítěz. Vítězné povídky jednotlivých kol budou následně publikovány knižně. Více informaci najdete zde....

Rok 2006, viděný z knihovního regálu

Ahoj lidi, vy, co knihovnu máte rádi, často sem chodíte a vždycky pro všechny, nejen pro nás, regály, ale pro knížky, časopisy, mapy, kazety, ba i knihovnice, máte vlídné slovo a milý úsměv, ahoj i vy, kteří knihovnu nepotřebujete, protože surfujete na internetu, nazdárek lidi, co neradi čtete a knížky jsou pro vás jen zbytečností lapající prach,

Chci vám povyprávět, jaký byl ten loňský rok. Abyste rozuměli, nebudu vám povídat nic o živelných a politických katastrofách, o manýrech hvězd, o jaderné fyzice – stejně jako vy tomu nerozumím. Jsem knihovní regál; na svých bedrech už desetiletí nesu tíhu vědomostí, mezilidských vztahů i čísel. Vím jen, co se kde v knihovně šustne, a to vám právě chci sdělit.

Začnu několika čísly: do naší knihovny přibylo 1.290 svazků. Řadu knih knihovna nejen nakoupila, ale i dostala darem od hodných čtenářů – paní Mgr. Sellnerové, bohužel už zesnulého pana Svatka, paní Harmachové, pana Valcháře, rodiny Houzimů a dalších. Knihovna taky byla úspěšná v získání grantu Česká knihovna – odtud má ty nejzajímavější nové knížky českých autorů. Téměř 13 stovek knih – jestlipak víte, kolik je to metrů regálů?? No, nebudu vás napínat: jeden náš regálový metr je tak akorát na padesátku. A teď už si to můžete spočítat sami! Z evidence knihovnice odepsaly knihy, nezvěstné při revizi knihovního fondu v roce 2005, vyřadily takové knížky, které jsou už nepěkné, notně očtené a neopravitelné či zastaralé, no, bylo jich celkem 761. Naše knihovnice se totiž řídí heslem: „Raději informaci žádnou než špatnou“, a já, i když jsem jen knihovní regál, se pod to podepisuju!

A tak v naší knihovně (a nejen v té volyňské. Patří k ní taky pobočka v Zechovicích, to nezapomeňte) si můžete vybrat z 28 524 knih, map, kazet, desek a z 68 titulů časopisů (taky časopisy nám čtenáři nosí darem! Koupí, přečtou –a donesou na půjčení ostatním!) Do knihovny bylo přihlášeno 1.037 čtenářů (z toho 238 dětí), a ti si domů odnesli celkem 111 624 takzvaných „knihovních jednotek“. Ale nemyslete, že my, regály, jsme si oddychli! Vy, volyňští čtenáři, jste totiž poměrně slušní, a tak jste skoro všechno, co jste si vypůjčili, zas přinesli zpátky. Knihovnu jste během roku navštívili celkem 12.665x!, a to nepočítám stovky Vás, kdo jste přišli do knihovny na besedy, přednášky a autorská čtení, jichž bylo rovných 60.

Naše knihovna prý pro Vás obstarává taky knížky z jiných knihoven. To ale já, knihovní regál, vím jen z doslechu, taková knížka sem doputuje poštou, volyňský čtenář ji pilně a pozorně přečte, většinou je to student a na této knížce závisí jeho osud! , honem ji vrátí a knihovnice ji odešlou zpět, domů, na regál, na který je zvyklá. Říká se tomu meziknihovní výpůjční služba.

Ještě k těm vašim čtenářským výpůjčkám: nejradši si půjčujete naučné knížky! Jasně, taky nějaký ten románek, sci-fi, poezii,.. ale literatura faktu, populárně-naučné knížky, učebnice, příručky, turistické průvodce, encyklopedie, jazykové učebnice – to vás baví nejvíc. Však taky regály praskají ve švech, aby pro každého z vás, pro každý váš požadavek tu bylo něco zajímavého. Jsme na Vás pyšní!

A jaký bude tenhle rok?? No, nevím... Proslýchá se, že letos knihovna „disponuje s nedostačujícím rozpočtem“. Tak tomuhle taky nerozumím, ale všichni, kdo to tu říkají, se při tom tváří hodně, hodně smutně. A tak za námi, prosíme vás, často choďte, abychom měli my, knížky i knihovnice, radost a mohli se těšit zas na každé nové ráno.

PRÁZDNINOVÁ KNÍŽKA 2006
v dětském oddělení volyňské městské knihovny se zúčastnilo 35 dětí ve věku od 7 do 14 let, z toho byly, přesně podle očekávání, rovné 4/5 děvčat. Nejpočetnější byla, také podle očekávání, skupina třináctiletých. Nejmladší byl teprve sedmiletý Roman Přílepek.

Velikým překvapením je, že žádná knížka nedostala dva hlasy. Každému se líbí jiný autor, jiná knížka, jiný děj, jiné ilustrace. Zahraniční autoři byli zastoupeni o něco častěji než domácí, opakovala se jména jako Thomas Brezina (v knihovně od něj je 22 různých knížek) a Lemony Snicket, zastoupený 11 knihami. Z českých se opakovalo jméno Jaroslava Foglara, od toho je ve volyňské knihovně celkem 34 knih, a stálice dívčích čtenářských srdcí Lenka Lanczová (48 titulů knih). Ostatně, pro nějaký dívčí román hlasovalo 14 účastníků ankety. Zahrneme-li do žánru dobrodružné literatury i fantasy a horory, pak tyto knížky byly v těsném závěsu za dívčími. Na třetí pozici jsou jednoznačně humoristické knihy - a není divu, prázdniny jsou pro legraci čas jak stvořený.

Naučné a populárně-naučné knížky si o prázdninách od čtenářů trochu odpočinuly – objevily se jen na čtyřech anketních lístcích.

Čtyři vylosovaní účastníci byli odměněni drobnými dárky.

TÝDEN KNIHOVEN 2006
Městská knihovna ve Volyni Vám nabídne besedu s MUDr. Otakarem Mlejnkem „Český doktor na moři“
- prodej vyřazených knih na tržnici , tzv. „Poslední šance“– v pátek 6. října od 9 do 15 a v pondělí 9. října od 9 do 16 hodin
- soupisy doporučených knih pro Klub maminek (na témata „výchova dětí“, „nemocné dítě“, „hry s dětmi“. „rukodělné techniky“)
- vyhodnocení dětské ankety Prázdninová knížka 2006
- čtenářská amnestie – v tomto týdnu nebudou inkasovány poplatky za upomínky. Jedinečná příležitost pro liknavé čtenáře!
- exkurze pro 1. ročníky středních škol

*****************************
Jste zvědavi, jak dopadla anketa PRÁZDNINOVÁ KNÍŽKA 2006?
Přijďte ve středu 4. října ve 14 hodin Do knihovny a dozvíte se víc!
Budeme také losovat 3 účastníky ankety, kteří dostanou malý dárek.
********************************

POSLEDNÍ ŠANCE - prodej knih vyřazených z knihovny na tržnici:
pátek 6/10: 9-15
pondělí 9/10: 9-16
1 knížka/5,- Kč

Spadla klec, JE PO PRÁZDNINÁCH!!

(…a teď se poznají optimisté od pesimistů - kdo neví, co ta dvě slova znamenají, ať si to najde ve slovníku cizích slov – v knihovně jich máme dostatek.

OPTIMISTA asi říká: „Jen 10 měsíců budu chodit do školy a PRÁZDNINY budou zas!“ a PESIMISTA naříká: „Další PRÁZDNINY jsou v nedohlednu! Celých deset měsíců škola!!“)

Někteří (či spíše NĚKTERÉ) z Vás chodili do knihovny i o prázdninách. Někdo četl z domácích zásob. Někteří nečetli vůbec…

Naše otázka patří Vám, kteří jste se ani v horkých či deštivých dnech neobešli bez knížky. Zajímá nás, co jste přečetli zajímavého. Která knížka se vám opravdu líbila? Kterou můžete doporučit ostatním dětem? Prozraďte nám, prosím, autora a název této knížky.

Podělte se s ostatními!!! Na tři vylosované účastníky ankety čeká malé překvapení.Která knížka, ať už z těch starších či nová, získá titul PRÁZDNINOVÁ KNÍŽKA 2006 ? Anketní lístky jsou k dispozici v knihovně

Zajímavosti z knihovny

- 1. dubna to bylo 10 let, co jsme provedli první záznam do elektronického katalogu. Předcházelo tomu sbírání a vyhodnocování zkušeností z jiných knihoven, zvažování potřebnosti automatizovaného systému v našich podmínkách, volba programu, učení se naprostým základům ovládání počítače…. Volyňská knihovna byla po strakonické teprve druhou v okrese, která k této práci našla odvahu

- K 1. lednu 1999 byl do digitální podoby převeden celý fond oddělení pro dospělé čtenáře, všechny časopisy i veškeré nové knihy od doby pořízení prvního počítače a na pultě v půjčovně stál počítač druhý. Nastal čas začít „půjčovat přes počítač“, tedy formou snímání čárového kódu, nikoli evidování knižních lístků. Samozřejmě, že ne vždycky jsme si s počítačem rozuměli, ale praxe ukázala, že cesta vede pouze a jedině tudy, že jsme učinili dobře, že fond je podstatně lépe využit, že cesta uživatele knihovny k té správné informaci, k té požadované knížce, se úžasně zkrátila…

- 1. 11. 2000 nastal čas, spustit automatizovaný systém i v oddělení pro děti. V každém oddělení je od té doby kromě počítače služebního, toho na pultě, k dispozici i počítač další, který umožňuje čtenářům samostatné vyhledávání v našem celém fondu. Dva z nich jsme dostali od sponzorů – firmy Knürr a České spořitelny.

- Od listopadu 2001 je v knihovně k dispozici na dvou počítačích veřejný internet. Tři čtvrtiny nákladů na pořízení jsme získali z grantu Ministerstva kultury ČR „Veřejné informační služby knihoven“.

- V současné době tedy máme v knihovně 8 počítačů, dávno už ne těch původních, a práci bez nich si už nedovedeme představit. Nejenže evidujeme výpůjčky knih, časopisů, map, zvukových dokumentů, kterých je kolem 120 000 ročně, jednoduše a spolehlivě děláme záznamy na knihy požadované, avšak půjčené, ale vyhledáváme pro naše uživatele i informace v katalozích jiných knihoven a v případě potřeby knihy k zapůjčení objednáváme (meziknihovní výpůjční služba).

- Systém, pro který jsme se před 10 lety rozhodli, bohužel ale zatím neumožňuje vystavení našeho katalogu na webových stránkách. Je to daň za jeho poměrně nízkou pořizovací cenu. Nicméně jsme po 10 hodin denně připraveni, zodpovídat jakékoli dotazy, a to prostřednictvím formuláře na našich stránkách Stejnou cestou, příp. přes knihovna@mu.volyne.cz, lze požádat o prodloužení výpůjční lhůty či rezervaci potřebného titulu, zamluvit si termín na využití internetu apod.

Počítače prostě ke knihovnám neodmyslitelně patří, ale stejně tak i ochota a vlídné prostředí, které se snažíme všem uživatelům volyňské knihovny poskytnout.

Občanské sdružení RATEJNA a Městská knihovna ve Volyni vás zvou na
odpoledne stolních her - pojďte si hrát !!

11. května od 14,00 hodin v dětském oddělení knihovny

Zveme všechny hravé děti, rodiče a prarodiče!
Vezměte s sebou i své kamarády
Za nakouknutí k nám nic nedáte a třeba
se necháte zlákat ke hře.
Pomůžeme vám s výběrem hry, vysvětlíme pravidla
a případně najdeme i spoluhráče.


Na naše první hravé setkání přineseme edukační a didaktické hry pro malé i větší děti i pro celé rodiny - Brouk, Nervíky, Čísla, Skluzavka, Potrubí, Chro chro, Jungle Jam, Ligreto! ale i "obyčejné" Člověče nezlob se! nebo karetní Bitva. Vezme i Abalone, Carcassonne, Bang!, Scrabble, Trans America, Aktivity a jiné.

Klidně si s sebou přineste i tu svoji oblíbenou hru a naučte nás ji hrát.

Těšíme se na vás 11. května od 14,00 hodin

Více informací u Evy Tkadlečkové, Ratejna (605 474 588) nebo v knihovně (383 372 669)